Animal roleplay

Z PainartWiki
Přejít na: navigace, hledání

Animal roleplay označuje aktivity, při kterých se jeden nebo více účastníků ztotožňuje s představou, že je zástupcem jiného živočišného druhu. Škála projevů těchto tužeb je velmi pestrá, od slabého mňouknutí přes aportování míčků až po tažení sulky, a to jak v soukromí, tak na veřejnosti, a stejně tak široká je i škála důvodů, proč se do těchto hrátek lidé pouštějí. Některé osoby uspokojí nasazení obojku nebo pití mléka z misky, v těchto gestech spatřují akt submise a dominance a ten zvířecí nádech je jistou formou zpestření, další osoby se animal play věnují, protože se chtějí odosobnit, chtějí opustit svoje světské závazky a v jednoduchých zvířecích vzorcích chování spatřují možnost, jak si odpočinout od reálného světa. Dále také existují lidé, kteří pociťují jisté vnitřní pnutí a jsou přesvědčení, že je jejich osobnost je z části tvořena zvířecími rysy, někteří lidé díky předstírání, že jsou zvířetem, mohou kontrolovaně ventilovat svou agresi nebo vztek. I emocionální podkreslení hrátek na zvířátka má mnoho forem- můžeme se setkat s tím, že uspokojení partneři dosáhnou díky vlídnému opečovávání mazlíčka (hlazení, uložení do pelíšku, krmení), díky výcviku (ať už v jakémkoliv směru- vydávání a přijímání rozkazů v okamžiku, kdy je jeden nebo více partnerů v roli zvířete, obvykle usnadňuje předávání moci lidem, kteří v civilním životě nejsou vyloženě submisivní, avšak i bez tohoto faktu samotné rozdělení submisivních a dominantních rolí partnery uspokojuje) nebo právě díky ventilaci vnitřních tužeb- mohlo by se snadno zdát, že osoba v roli zvířete je vždy submisivní, ale nemusí tomu tak být vždy a za všech okolností. Některé osoby se díky animal roleplay mohu vyjádřit jako dravci- ať už jako divoké kočky, vlci nebo draci, v takovém případě je zvířecím člověkem osoba dominantní. Ačkoliv se může zdát, že jde o velmi specializovanou praktiku, má poměrně velké množství příznivců a ti společně tvoří výraznou BDSM subkulturu. I v České Republice můžeme najít společnost lidí, kteří se věnují specifickým odvětvím animal roleplay, pořádají tematicky laděné srazy, soutěže a večírky.

Animal roleplay je velmi široký pojem, můžeme ho rozdělit do kategorií podle jednotlivých zvířat. Většina příznivců s ztotožňuje s jedním konkrétním živočišným druhem, ale můžeme se setkat i s lidmi, kteří libovolně svou roli mění podle momentální nálady nebo okolností.

Dogplay

Psí hrátky patří bezpochyby mezi nejrozšířenější animal role vůbec, můžeme se s nimi setkat téměř na každém BDSM rohu, ať už v té nejjednodušší formě, jako je vedení člověka na vodítku, nebo v pokročilejších variantách. Slovy suché definice můžeme říci, že se jedná o situace, kdy nejméně jeden z partnerů přijímá roli psovité šelmy. Někteří lidé spatřují naplnění tužeb už v samotném nasazení obojku a chůzi po čtyřech, pokročilejší příznivci mohou nalézt potěšení například v přijímání potravy z psích misek, ve spaní v kotci nebo kynologickém výcviku. U některých praktikujících můžeme hovořit i o fetiši, a to zejména, pokud jsou u dogplay používány speciální zvířecí oblečky, obojky nebo náhubky.

Dogplay je nejčastěji spojován s dominancí a submisivitou, ale stejně jako u celého BDSM, ani zde nejsou nastaveny pevné hranice toho, jak mají být jednotlivé praktiky správně zorganizované- zde s emůžeme setkat napříkald s tím, že v rámci hrátek se do psí role ponoří oba partneři a místo D/s drátek v lidské rovině tyto praktiky provozují v rámci smečkové hierarchie.


Kittyplay

Kitty nebo kitten jsou termíny označující kotě, takže za pojmem kittyplay si nelze představit nic jiného než hrátky, při kterých na sebe nejméně jeden z partnerů přejímá roli kočky. Nejčastěji se setkáváme s modelem, kdy submisivní dívka, případně dívky, v průběhu hrátek nosí dopl'nky kočičícho rázu, jako jsou ouška nebo ocásky, a projevují se chováním, které je pro kočky typické. Někdy mohou tyto projevy, například mňoukání, otírání "čumáčku" packami nebo vrnění, přesáhnout hranice scene a stanou se součástí běžného života příznivce těchto hrátek.

Petplay

U této praktiky nezáleží primárně na tom, do role jakého zvířete se jeden z partnerů vžije, ale důležitým aspektem je zde skutečnost, že ono "zvířátko" je považováno za domácího mazlíčka. Petplay nepatří mezi extrémní BDSM hrátky, většinou je populární u osob, které kladou důraz na dominanci a submisivitu. V rámci toho se setkáváme obvykle s nějakou formou výchovy nebo výcviku onoho domácího zvířátka.

Ponyplay

Hrátky, při nichž se alespoň jeden ze zúčastněných ztotožňuje s rolí koně, nazýváme ponyplay. Toto odvětví je poněkud specifické, zejména pro svou náročnost na prostor a pomůcky- na rozdíl od předešlých směrů je u ponyplay pro dosažení maximální autenticity zapotřebí mnoho specifických doplňků.

Opravdoví nadšenci ponyplay přistupují k tomuto oboru s velkou vážností a tvoří významnou BDSM subkulturu. V České Republice existuje Asociace chovatelů antropomorfních koní, společnost, která sdružuje fanoušky a příznivce těchto hrátek a pod její hlavičkou se konají setkání a srazy, ale například i soutěže, ve kterých mohou dominantní jedinci (trenéři) poměřit navzájem síly a schopnosti svých partnerů v různých disciplínách. U nás není tato základna příliš početná, ale v zemích s větším počtem příznivců se můžeme setkat s dělením "koní" na tři skupiny:

  • "koně" do zápřahu- jedinec, který se ztotožňuje s rolí koně, táhne (nejčastěji dvoukolý) vozík. Mívá na sobě obvykle soustavu kožených postrojů, které se snaží co nejvěrněji imitovat skutečné vybavení jezdeckého sportu, nezřídka se můžeme setkat i s chocholkami ze pštrosího peří, které byly v minulosti využívané při zápřahu koní pro sváteční účely, a análními kolíky s koňskou oháňkou. Typickým průvodním jevem je i imitace skutečných koňských chodů, včetně vysokého zvedání kolen
  • "koně" jezdečtí- zde se jedná spíše o symbolické hrátky, protože lidská záda nejsou uzpůsobena nošení těžkých břemen. Proto je nošení jezdce nejen vyčerpávající, ale i nebezpečné, a většinou ho nelze praktikovat po delší dobu
  • "koně" soutěžní- v případě soutěží se setkáváme s tím, že člověk v roli koně provozuje klasické jezdecké disciplíny. Nemusí se vždy jednat o veřejné - v rámci již zmiňované subkultury- soutěže, někteří lidé nacházejí naplnění svých představ i v soukromí, bez diváků a soupeřů. Tyto disciplíny se obvykle zaměřují na drezuru, což je perfektní předvedení chodů, nebo na parkur, což je překonávání překážek v určitém čase a bez trestných bodů za poboření překážky.